Někdy bývá nepokojné. Jindy statečné. A občas zlomené. I tak naše srdce dokáže za jednu minutu přečerpat veškerou krev v těle. Srdce dospělého člověka provede v průměru 4 200 stahů za hodinu a kolem 100 tisíc stahů denně. Na jedno zapumpování by svojí silou bylo schopné vytlačit krev do devítimetrové výšky. To všechno za předpokladu, že je v kondici a neselže. Pokud k akutnímu nebo chronickému srdečnímu selhání dojde, je v první řadě nutná lékařská pomoc. Následně, v delším časovém horizontu, pak změna životního stylu spojená s úpravou jídelníčku a volbou vhodné a pravidelné fyzické aktivity.

Co je srdeční selhání?

Srdce do našeho těla pumpuje krev a stará se tak o to, aby samo sebe a další životně důležité orgány zásobovalo dostatečným množstvím kyslíku a živin. Při srdečním selhání je správný mechanismus narušen a nemocné srdce se pokouší najít způsob, jak krevní oběh a metabolické potřeby tkání zajistit. Tím se ale dále poškozuje a oslabuje. U obézních pacientů, kteří se snaží zhubnout, pak tento stav může bránit v jejich úsilí zbavit se přebytečných kilogramů a zlepšit svoji fyzickou zdatnost.

Jaké jsou příčiny selhání srdce?

Podle dostupných statistických údajů dosahují roční výdaje zdravotních pojišťoven na léčbu nemocí oběhové soustavy kolem 40 miliard korun.¹ A právě kardiovaskulární onemocnění jsou nejčastější příčinou rozvoje srdečního selhání. Mezi nejvýznamnější patří:

Ischemická choroba srdeční

Je nejčastější příčinou selhání srdce. Jedná se o poškození koronárních (věnčitých) tepen zásobujících srdce. Termín „ischemická choroba srdeční“ zahrnuje onemocnění jako infarkt myokardu nebo angina pectoris.

Vysoký krevní tlak (hypertenze)

Déletrvající neléčený nebo špatně léčený vysoký krevní tlak ohrožuje naše srdce i cévy. Ty jsou potom méně pružné a hůře průchodné. Roli zde může hrát genetická predispozice, ale samozřejmě i nevhodný životní styl (špatné stravovací návyky, nadváha a obezita, stres, kouření, nedostatek pohybu a spánku).

Onemocnění srdečních chlopní

Úkolem srdečních chlopní je zajišťovat jednosměrný tok krve v srdci. Při své správné funkci zabraňují zpětnému toku krve a umožňují srdci pumpovat krev bez překážky správným směrem. Může však dojít k tomu, že chlopně nefungují správně. V takovém případě mohou být chlopně zúžené nebo nedomykají, případně jde o kombinaci obou vad. Srdce tím pádem musí vyvíjet větší námahu. To vede ke zvětšování srdečních oddílů, které podporuje rozvoj ischemické choroby srdeční, vzniku arytmií či přímo srdečního selhávání.

Metabolický syndrom

Jako metabolický syndrom označujeme soubor onemocnění a rizikových faktorů, které (jsou-li dlouhodobě zanedbávány) mohou vyústit mimo jiné i v selhání srdce. Patří mezi ně nadváha či obezita, vysoký krevní tlak nebo zvýšená hladina krevních tuků a cukru. Častým důsledkem metabolického syndromu je rovněž rozvoj cukrovky 2. typu. Změna životního stylu zahrnující redukci hmotnosti, vyvážený jídelníček, pravidelný pohyb a kvalitní spánek, je tady zcela zásadním předpokladem nejen léčby, ale také prevence. Je prokázáno, že úbytek váhy zlepšuje srdeční funkce i kvalitu života.²

Jelikož snaha o dostatečnou a dlouhodobě udržitelnou redukci hmotnosti pouze pomocí režimových opatření často selhává, je dobré řešit kila navíc i s lékařem, který může významným způsobem pomoci moderními léky ke snížení hmotnosti.

Jaké jsou příznaky srdečního selhání?

Pokud jde o příznaky selhání srdce, je potřeba rozlišovat, zda k němu dojde na jeho levé nebo pravé straně. Často se však setkáváme i s oboustranným srdečním selháním.

Levostranné srdeční selhání

Při levostranném srdečním selhání se krev hromadí v plicích, nadbytečná tekutina uniká do plicních sklípků a vzniká plicní otok. Typickými příznaky jsou:

• dušnost (i v noci nebo v klidovém stavu)
• únava
• nízký krevní tlak
• závratě

Pravostranné srdeční selhání

Při pravostranném srdečním selhání se krev hromadí ve velkém oběhu, tedy především v končetinách a trupu. Typickými příznaky jsou:

• nárůst tělesné hmotnosti
• otoky dolních končetin
• zažívací obtíže

V případě, že trpíte výše zmíněnými příznaky, je opravdu nutné vyhledat lékaře. Ten musí nejprve vyloučit srdeční selhání. V takovém případě je totiž nárůst hmotnosti způsoben hromaděním nadbytečné tekutiny a běžná režimová opatření by tak na redukci hmotnosti nebyla účinná.

Léčba a prevence

V České republice se nyní s chronickým srdečním selháním léčí téměř 400 tisíc lidí. V roce 2040 jich ovšem podle odhadů bude více než dvakrát tolik. V léčbě se uplatňuje nejen moderní farmakologie, ale také telemedicínské služby pomáhající ke komplexnímu klinickému přístupu.³ Klíčové je zachytit a léčit onemocnění v jeho počáteční fázi, aby se nerozvinulo do vyšších stádií. Podchycení rizikových faktorů, mezi které řadíme i obezitu nebo vysoký krevní tlak, je cestou, jak rozvoji srdečního selhání efektivně předcházet.⁴

Do redukce váhy by se ale pacienti se srdečním selháním neměli pouštět na vlastní pěst. Většinou se totiž potýkají s vícero onemocněními najednou a užívají i léky, které mohou být směrem k redukci hmotnosti kontraproduktivní. A protože i obezita je řazena mezi chronická onemocnění, je spolupráce s lékařem více než žádoucí.

CZ24OB00129