Proteinová, bílkovinová, nízkosacharidová. Několik názvů pro výživový směr založený na omezeném příjmu sacharidů a zvýšeném přísunu bílkovin. Podobně jako jiné jednostranně zaměřené diety může i ta proteinová představovat zdravotní rizika. Její princip, jídelníček i vliv na lidský organismus přibližujeme v tomto článku.

Co je proteinová dieta?

Pod pojmem proteinová dieta chápeme takovou úpravu jídelníčku, která upozaďuje sacharidy a upřednostňuje bílkoviny. Ale někdy také nasycené tuky. Proteinová dieta má totiž několik populárních variant a každá s denním příjmem bílkovin a skladbou makroživin a potravin v denním stravování pracuje poněkud odlišně. Pozitivní může být jejich krátkodobý vliv na proces hubnutí nebo změny životního stylu. Z dlouhodobého hlediska je ale jejich přínos diskutabilní a je třeba zvážit i potenciální zdravotní rizika.

Obecně nelze říct, že by nějaká dieta fungovala u každého stejně a úspěšně. Že by každému pomohla zhubnout nebo ho nasměrovala k udržitelnému přístupu ve vztahu k jídlu a pohybu. Je však možné konstatovat, že některé dietní plány fungují lépe než jiné, protože jsou nutričně vyvážené a mohou vést k trvalému hubnutí a s tím souvisejícím zdravotním benefitům. Jako například snížení krevního tlaku, hladiny cukru v krvi nebo cholesterolu.

Průzkumy naznačují, že jídelníček bohatý na bílkoviny, s nízkým příjmem tuků a umírněným množstvím sacharidů je při hubnutí efektivní. Důležité je ale přijímat bílkoviny z různých typů potravin rostlinného i živočišného původu. Z těch rostlinných jsou to luštěniny a obiloviny, zatímco bílé a červené maso, ryby a mléčné výrobky se řadí mezi živočišné zdroje bílkovin.¹

Existuje mnoho typů proteinových diet, které se liší procentuálním rozložením makronutrientů, tedy tím, jakou měrou jednotlivé hlavní živiny přispívají k plnění denního energetického příjmu. Obecně mají proteinové diety vyšší podíl bílkovin, než je tomu při běžné racionální stravě. Definice proteinové diety se v rámci odborné literatury značně liší.

Metabolické procesy při proteinové dietě

Proteinové diety, které spolu s navýšením bílkovin zároveň redukují příjem sacharidů na úplné minimum, se označují jako ketodieta. Příjem tuků při ketodietě zpravidla zůstává nesnížen. Tělo „nečerpá palivo“ z glukózy, ale jako hlavní zdroj energie využívá tuky ze stravy a především z tukových zásob v těle. Tím se organismus dostává do stavu ketózy.²

Stav ketózy je však pro tělo velkou zátěží. Kromě jiného ji může doprovázet únava, malátnost, zápach z úst nebo potíže s trávením. Ty souvisejí s nedostatkem vlákniny, který při vynechání všech zdrojů sacharidů hrozí.⁴

Klasické proteinové diety (nikoli ketodiety) určené k redukci hmotnosti bývají založeny na snížení celkového energetického příjmu. Ten je z velké části tvořen bílkovinami, přičemž výrazně limitovány jsou sacharidy i tuky. Energetický deficit vede zpočátku k rychlejšímu hubnutí a zároveň je díky vysokému příjmu bílkovin utlumen hlad a podpořeno zachování svalové hmoty.

Jídelníček s vysokým obsahem proteinů

Podle Národního zdravotnického informačního portálu má dospělý člověk přijmout denně 0,8 g proteinů na kilogram tělesné hmotnosti. Jinými slovy – bílkoviny tvoří 12 až 15 % celkového denního příjmu energie.³ Samozřejmě záleží také na pohlaví, věku, fyzické aktivitě apod. Při pravidelné pohybové aktivitě i při hubnutí lze doporučit navýšení příjmu bílkovin na 1–1,2 g/kg tělesné hmotnosti. U proteinových diet se denní podíl bílkovin zvyšuje i nad 20 až 25 % z celkového denního energetické příjmu v závislosti na typu diety.

Rozhodujícím faktorem při hubnutí vždy zůstává celkový denní příjem energie, od kterého se také odvíjí celkový denní příjem bílkovin v gramech. Pokud někdo zvolí nevhodnou striktní redukční dietu, např. o denním energetickém příjmu kolem 5000 kJ (1200 kcal), 20% podíl bílkovin bude 58 g. Takové množství bílkovin za den skutečně nelze označit jako vysoké. Naproti tomu při energetickém příjmu 8000 kJ (1900 kcal) a 25% podílu bílkovin to bude 117 g bílkovin za den, a to už vysokoproteinovou dietou nazvat můžeme.

Doporučené potraviny

• Vajíčka
• Luštěniny
• Maso
• Mléčné produkty
• Ryby
• Ořechy
• Drůbež
• Sója

Proteinová dieta se dá upravit tak, aby odpovídala individuálním požadavkům a cílům. Je dobré pamatovat na to, že zdroje bílkovin by měly být kvalitní a mělo by se jednat o kombinaci živočišných a rostlinných bílkovin. Vhodně sestavená proteinová dieta by se měla vyhýbat vysoce zpracovaným masným výrobkům (uzeniny typu salám apod.) a jednoduchým sacharidům (sladkosti). Při dodržování proteinové diety může být užitečným pomocníkem mobilní aplikace pro plánování denních jídelníčků a sledování vybraných hodnot. Vždy je ale lepší poradit se s lékařem nebo nutričním terapeutem, a mít tak pod kontrolou správné vybalancování všech makroživin. Bez odborného dohledu, resp. při nesprávném nastavení tohoto dietního režimu, hrozí zdravotní komplikace vyplývající z nedostatečného příjmu některých vitamínů a minerálních látek, vlákniny a nenasycených tuků. Zdravotní rizika mohou nastat v případě jakékoliv dlouhodobé restrikce některé ze základních složek potravy nebo jejího nadužívání.

CZ24OB00127