Mizející kilogramy už během několika týdnů – to slibují zastánci ketodiety, která se za poslední roky těší rostoucí popularitě. Odborníci na výživu a lékaři však toto nadšení často nesdílí. Pojďme se podívat na to, jak ketogenní stravování funguje, a především na zdravotní rizika, která s ketodietou souvisí.
Celý koncept této diety spočívá v tom, že se z jídelníčku téměř vyřadí sacharidy a navýší se množství tuků a většinou i bílkovin. Definice ketodiety není jasně daná, ale obecně platí, že dovoluje konzumaci maximálně 50 g sacharidů denně. Jedná se tedy o striktní formu nízkosacharidové diety, při které se denní příjem sacharidů pohybuje v rozmezí 30–130 g.
V článku jsou shrnuty tyto témata související s ketodietou:
Bez sacharidů tělo čerpá energii jinde
Sacharidy (respektive glukóza) představují za normálních okolností hlavní zdroj energie pro organismus. Bez jejich dostatečného přísunu začne tělo za účelem získání energie zpracovávat tuky, čímž dochází k tvorbě ketolátek. Nastává stav označovaný jako ketóza, od kterého je název ketodieta odvozen.
Co dělá ketodieta s naším tělem?
Při ketodietě se hlavním zdrojem energie stávají tuky. Tělo je bere nejen ze stravy, ale i z uložených tukových zásob. Tím dochází k rychlému úbytku váhy. Zatímco pro mozek a červené krvinky je glukóza výhradním zdrojem energie, srdeční sval, kosterní sval a ledviny využívají ketolátky i při konzumaci běžné stravy s dostatkem sacharidů. Při ketodietě se i mozek po určité době částečně adaptuje a ketolátky dokážou pokrýt většinu jeho energetické potřeby.
Od léčby epileptiků k modernímu trendu
Původ ketodiety vás možná překvapí – jako první se totiž využívala k léčbě dětské epilepsie ve 20. letech minulého století, kdy ji představil Dr. Rusell Morse Wilder. K tomuto účelu slouží dodnes, jedná se o nejčastější způsob nefarmakologické léčby epilepsie, u které se nedaří léčba pomocí léků. K tomu dochází přibližně u 20–30 % pacientů. Dieta může být provázena mnoha komplikacemi, její nastavení je složité a provádí se za hospitalizace.
Ketogenní dieta v praxi
Nejčastěji se můžete setkat s komerční ketodietou ve formě různých koktejlů a polévek v prášku, které nahrazují běžnou stravu. Správná ketogenní dieta je však složena z běžných potravin a na rozdíl od instantních ketodiet (které bývají nízkotučné a vysokobílkovinné) je pro ni typické vysoké zastoupení tuků a obvyklé množství bílkovin. Realizace takové diety je v každodenním životě obtížná, proto si lidé většinou raději zaplatí tu průmyslově vyrobenou.
Při ketodietě jsou vyřazeny všechny potraviny a nápoje obsahující cukry a dále veškeré přirozené zdroje sacharidů, tedy pečivo, přílohy (brambory, rýže, těstoviny), luštěniny a samozřejmě také ovoce. Přílohy jsou nahrazovány zeleninou. Keto jídelníček je bohatý na tuky, ale to neznamená, že se mají konzumovat uzeniny a tučná masa. Naopak je cílem vybírat masa libová, dále ryby, vejce a mléčné výrobky. Příjem tuků má být navýšen prostřednictvím rostlinných olejů, ořechů a semen.
Proč může být ketodieta nebezpečná?
Potenciální zdravotní rizika vyplývají především z toho, jak ketodieta vypadá v praxi, tedy jaké je konkrétní složení jídelníčku. V případě komerčních „sáčkových“ ketodiet je nevýhodou průmyslové zpracování, nepřirozená konzistence stravy a vysoký obsah bílkovin, který (při příjmu nad 2 g/kilogram tělesné hmotnosti na den) zatěžuje játra a ledviny.
Velkou roli hraje také to, jaký druh tuku v jídelníčku převažuje. Při nadměrném příjmu nasycených tuků (z masa, masných výrobků, mléčných výrobků, sýrů) hrozí zvyšování hladiny cholesterolu, což může mít negativní dopad na kardiovaskulární zdraví. Mezi potenciální problémy, které s sebou ketodieta nese, patří i zácpa, a to z důvodu nedostatečného příjmu vlákniny z ovoce, příloh a pečiva.
„Rychlé zhubnutí bez dozoru nutričního terapeuta nebo lékaře může být vykoupeno negativním dopadem na tělesnou pohodu a zdraví. Mezi nejčastější vedlejší účinky a zdravotní rizika tohoto způsobu hubnutí patří únava, malátnost, nechutenství, nevolnost, případně i zvracení. Hrozí i dehydratace a u citlivých jedinců se mohou objevit hypoglykemie, nebezpečný pokles krevního cukru,“ upozorňuje nutriční terapeutka Mgr. Aneta Sadílková, místopředsedkyně výboru SNT ČAS.
Rychlý pokles hmotnosti na začátku diety je dán především odvodněním organismu, přesto to bývá silný motivační faktor. Dostat se do stavu ketózy navíc může trvat i několik týdnů. Během nich tělo často doslova prosí o sacharidy a člověk bojuje s ubíjející únavou a malátností, které se přezdívá „keto chřipka“.
Největším rizikem ketodiety je, stejně jako u jiných striktních redukčních diet, její dlouhodobá neudržitelnost. Jakmile dietu porušíte, dojde dříve či později k nabrání shozených kilogramů zpět. Tělo se chce zkrátka vrátit ke stylu přirozeného stravování, jehož součástí jsou všechny makroživiny včetně sacharidů.
Neriskujte zbytečně
Nejlepší cestou ke zdravé váze je kalorický deficit docílený pestrým jídelníčkem se všemi makroživinami, dostatek pohybu, psychická pohoda a případná vhodná léčba. Za všech okolností se vždy poraďte se svým lékařem nebo nutričním terapeutem. Ti vám poskytnou potřebné informace s ohledem na váš zdravotní stav.
„Ketogenní dieta má velký význam v léčbě epilepsie u dětí. V případě redukce hmotnosti se však jedná o úplně jinou situaci. Snížení příjmu sacharidů může být někdy prospěšné, ne však tak striktní jako je tomu u ketodiety. Z hlediska dlouhodobé udržitelnosti a prospěšnosti pro zdraví je potřeba přijímat všechny živiny včetně sacharidů. Zejména u osob s obezitou a nadváhou je důležité spolupracovat s lékařem nebo nutričním terapeutem, kteří mohou dohlížet nejen na úbytek hmotnosti, ale také na vývoj přidružených zdravotních problémů. Individuální nastavení diety vždy konzultujte s kvalifikovaným zdravotníkem," uzavírá Mgr. Aneta Sadílková.
CZ23OB00107