Hubnutí se netýká pouze našeho těla, ale také naší psychiky. Náš vztah k sobě, našemu tělu, jídlu a pohybu zásadně ovlivňuje šance na dlouhodobé snížení hmotnosti. S nadváhou a obezitou se také mohou pojit nejrůznější nepříjemné zážitky a pocity – šikana v dětství, narážky okolí, nízké sebevědomí a další.

Propojení mezi myslí a tělem

Lidská mysl je mocný nástroj. Zajeté vzorce vybudované během života ovlivňují naše každodenní rozhodnutí, a tedy i to, jak přistupujeme ke stravě a hubnutí. Lidé při snaze zhubnout často selhávají, protože jídlo je jejich způsob útěchy.

Jsme-li ve stresu, naše tělo dlouhodobě produkuje hormon zvaný kortizol. Zvýšená hladina kortizolu pro náš mozek znamená nebezpečí. A protože náš mozek funguje stejně jako před tisíci lety, kdy lidé čelili nebezpečí ze strany divokých zvířat nebo nepřátel, chce nás ve stresových situacích chránit a v přeneseném významu bojovat o přežití nebo před nebezpečím utéct.¹ Pokud stres, tedy mozkem vnímané ohrožení, trvá příliš dlouho, mozek vyšle signály na obnovení energie. Ta se během přípravy na útok či útěk vyčerpala a tělo ji potřebuje znovu získat. Pak začínáme cítit třeba únavu nebo hlad či chuť, a to většinou na potraviny bohaté na sůl, tuk a/nebo cukr. Není tedy divu, že si říkáme, že si potřebujeme „obalit nervy“ – potraviny s vysokým obsahem cukru, tuku a soli jsou skutečně takzvanými „comfort foods“, což můžeme z angličtiny volně přeložit jako jídla, která mají schopnost nás utěšit a uklidnit.² Bohužel, efekt trvá pouze krátkou dobu a pak potřebujeme další a další… 

Tak vzniká koloběh přejídání nebo jiných způsobů konzumace jídla spojeného se stresem. Naše tělo reaguje na naši mysl, a proto je důležité nalézt příčiny, které nežádoucí přejídání vyvolávají. Psychoterapeut nám dokáže pomoct s odhalením těchto spouštěčů a naučí nás s emocemi pracovat. Společně projdete procesem poznávání sebe sama v bezpečném prostředí a budování zdravějšího vztahu k jídlu a sobě samému.  

Identifikace emocionálních překážek

Rozuzlení konkrétních problémů se u každého klienta liší. Stres v našem životě mohou vyvolávat nefunkční vztahy, zaměstnání, vnitřní nespokojenost, ale i podněty, které nás vrací ke vzpomínkám z dětství.

Náš postoj k hubnutí často ovlivňuje i nelibost až nenávist k sobě samému. S psychoterapeutem můžeme odhalit původ nepříznivého pohledu na sebe sama. Bude nám oporou při budování kladného vztahu k sobě, který bude mít pevný základ v nás samotných, nikoli v tom, jak velká je která část našeho těla.

Řešení našich vnitřních konfliktů s odborníkem není snadné, ale vede ke spokojenějšímu životu, díky čemuž přestaneme tolik potřebovat se přejíst. Zároveň získáme schopnost změnit svůj život tak, abychom zhubli a váhu si udrželi. 

Sebeobraz, sebevědomí a vztah k sobě

Kladný vztah k sobě a ke svému tělu nás motivuje k tomu, že se o sebe chceme starat. Naopak pokud máme vůči sobě významné výhrady, pohlížíme na sebe s pohrdáním a zkrátka se „cítíme na nic“, nemáme ani chuť o sebe pečovat.

Mnozí lidé s nadváhou nebo obezitou se domnívají, že se budou mít rádi, až zhubnou. Proces úspěšného hubnutí je ale mnohem komplexnější. Někdy dlouhá cesta ke spokojenosti se svým tělem i se sebou samým začíná již ve chvíli rozhodnutí „něco začít dělat“. Tedy starat se o sebe, protože se máte rádi. A ne se vystresovaně týrat přísnými dietami nebo nadměrným pohybem, a přitom své tělo nenávidět. 

Individuální pomoc

Závěrem je třeba říct, že psychoterapie je velmi široký pojem. Její metody se liší dle specializace daného odborníka a způsob, jakým samotná psychoterapie probíhá, se u jednotlivých terapeutů různí. 

Podstatou ale zůstává, že jen ve výjimečných případech se hubnutí obejde bez práce na duševním zdraví a celkové změně v přístupu. Mnoho pacientů se s obezitou nebo nadváhou trápí dlouhá léta a zaměřují se pouze na jídelníček a pohyb. Nepodceňujte důležitost své mysli a proberte své hubnoucí cíle s psychoterapeutem, který vám bude efektivní oporou při změnách životního stylu.  

CZ24OB00093