Dramatický úbytek na váze už za 14 dní? To slibuje Cambridge dieta. Jedná se o jeden z mnoha programů na hubnutí, který si našel své věrné zastánce, ale i řadu kritiků. Přinese vám kontroverzní dieta dlouhodobé účinky, nebo spíše zadělá na řadu zdravotních problémů?

Chcete-li zhubnout, musíte se dostat do kalorického deficitu.¹ Na tomto principu jsou postaveny všechny diety a jinak tomu není ani u Cambridge diety, známé také jako Cambridge Weight Plan či The 1:1 Diet. Program trvá od 14 dní do 12 týdnů a slibuje, že pomocí jídelníčku s velmi nízkým obsahem kalorií rychle docílíte vaší vysněné postavy. Energetický příjem je ovšem tak nízký, že často sahá pod hodnoty bazálního metabolismu, což může vyústit nejen v nežádoucí jojo efekt, ale také v řadu možných zdravotních problémů. Začněme však od začátku.

Kam sahá historie Cambridge diety?

Dieta vznikla v 60. letech na Cambridgeské univerzitě v Anglii jako součást nemocničních programů pro pacienty s obezitou. Receptura prášků se postupně vyvíjela, až byly v 80. letech 20. století uvedeny jako komerční produkt, a to jak ve Velké Británii, tak i na americkém trhu. Již od uvedení se kolem diety vedla diskuze ohledně její bezpečnosti a dlouhodobých účinků.²

Cambridge dieta v praxi: Jídelníček a produkty

Cambridge dieta se skládá ze 3 fází a 6 na sebe navazujících kroků, které se liší složením jídelníčku i množstvím povolených kalorií. Jídelníček je primárně sestaven ze speciálních instantních produktů –⁠⁠⁠⁠⁠ vše od pórkové polévky přes boloňské špagety až po smoothie z pytlíku. Ty jsou doplněny nízkokalorickými recepty. Po celou dobu programu The 1:1 Diet by měl být k dispozici poradce, který bude klienta nejen motivovat, ale dohlédne také na dodržení předepsaného energetického příjmu. Ten se v jednotlivých fázích pohybuje od 800 kcal do 1 500 kcal.³

Rizika a nebezpečí: Co se stane při porušení jídelníčku

Velmi nízký energetický příjem je hlavním zdrojem kontroverzí spojených s Cambridge dietou. Pojďme si to rozebrat:

Příjem pod úrovní bazálního metabolismu

Bazální metabolismus je hodnota udávající množství energie potřebné pro udržení životních funkcí člověka, a to v naprostém klidovém režimu,⁴ tedy bez započítání jakékoliv fyzické aktivity. Jedná se o minimální množství energie, které je nutné denně přijmout ze stravy. Udává se, že BMR žen se pohybuje v průměru kolem 1 400 kcal na den, zatímco u mužů v rozmezí 1 600 kcal až 1 800 kcal na den.⁵ Pokud člověk dlouhodobě (týdny) přijímá v jídelníčku méně energie, než kolik je jeho bazální metabolismus, dochází k adaptaci organismu a zpomalování bazálního metabolismu.

Dlouhodobé účinky, či jojo efekt?

Na dietě zcela jistě zhubnete, co se ale stane po ukončení 12týdenního 1:1 programu? Cambridge dieta vás nenaučí zdravým stravovacím návykům, ale nechá vás před rozhodnutím. Nadále pokračovat s náhražkami potravin a velmi nízkým příjmem energie a živin riskovat své zdraví, nebo se vrátit k běžnému stravování, což vyústí v jojo efekt,⁶ který je kvůli zpomalenému metabolismu téměř nevyhnutelný. Zpomalování metabolismu je mimo jiné dáno úbytkem svalové hmoty, které je naše tělo nuceno se zbavovat. Sval je totiž příliš náročný na přísun energie, což je za dané situace pro organismus nevýhodné.

Zdravotní rizika

Dlouhodobě nízký příjem kalorií, který je základem Cambridge diety, může mít negativní dopad na celkové zdraví.

„Cambridge dieta slibuje rychlý úbytek váhy, avšak nese s sebou rizika. Nízký příjem energie a živin může vést ke zdravotním komplikacím a narušení bazálního metabolismu. Především je ale taková přísná dieta dlouhodobě neudržitelná a drtivá většina lidí nabere shozené kilogramy rychle zpět. Pokud bojujete s nadváhou, dejte přednost odborné pomoci a vyhledejte lékaře nebo nutričního terapeuta. Díky individuálnímu přístupu dosáhnete udržitelného hubnutí,” uzavírá Mgr. Aneta Seidlová, nutriční terapeutka, místopředsedkyně Sekce nutričních terapeutů ČAS.

CZ24OB00103